1/144 Antonov An-225 Mrija – Revell

9.2.2019 - 1,558 přečtení

1-144-antonov-an-225-mrija-0.big

Legendární nákladní mistryně těžké váhy se po 30 letech od svého prvního vzletu konečně dočkala i své zmenšené varianty pro kitařské blázny.

Sen se stal skutečností

Jakub "Kubouš" Jirásek


Název: Antonov An-225 Mrija
Výrobce: Revell
Měřítko: 1/144
Kat.č.: 04958


Úvod

Když se před 30 lety poprvé do vzduchu vznesl kolos jménem Mrija (ukrajinsky Sen), jistě nejedné modelářské dušičce problesklo hlavou, zda se časem objeví i v plastové podobě. První jiskřička naděje přišla v roce 2004, když německý Revell vypustil na trh menšího bratříčka, An-124 Ruslan. Po 15 letech proseb, nářků, hlasování a pálení černých kohoutů se nakonec Revell rozhodl, že toto přání splní. A ne zrovna zadarmo.


Předloha

Předlohu není nutné nijak dlouze představovat. An-225 Mrija vznikl v rámci sovětského vesmírného programu jako nosič raketoplánu Buran a nosné rakety Energija. S rozměry 88 metrů rozpětí, 84 metrů na délku a maximální vzletovou hmotností 640 tun se i do dnešních dnů jedná o největší letoun světa (americký Stratolaunch dosud nedokázal, že umí létat a i tak Mriju překonává jen v rozpětí křídel).


Po kolapsu Sovětského svazu letoun dlouhá léta chátral na továrním letišti v Kijevě, druhý kus nebyl nikdy dokončen. Na konci 90. let přišel Antonov s nápadem nabízet Mriju pro přepravu těch nejtěžších nákladů. Letoun prošel kompletní generální opravou, modernizací a do dnešních dnů slouží jako vlajková loď společnosti pro přepravu nákladu o hmotnosti až 250 tun. Mrija se několikrát objevila i na českém území, viz starší článek o návštěvě v Ostravě, kam zavítala před 4 lety. Naposledy byla k vidění v Praze v r. 2016.


Pokud vás zajímají bližší údaje o výkonech, rozměrech a celkové historii tohoto unikátu, odkážu jako obvykle na externí web Ruslet, kde je popsána původní varianta i reinkarnace pro civilní provoz. Rovněž doporučuji ke shlédnutí dokument z cyklu "Neobyčejná letadla".


Stavebnice

Nyní ale už k dlouho očekáváné novince z produkce německého Revellu. Tam si patrně řekli, že velký model si zaslouží velkou krabici. Ta svými rozměry skutečně demonstruje budoucí vzhled složeného modelu, který má po se sestavení více než 200 dílů rozměry 58,7 cm na délku a 61,2 cm na šířku. Model tak na výstavách hravě zastíní kdejakou čtvrtku a v klidu se rozměry vyrovná i dvaatřicetinám. Krabice je opatřena vrchním víkem, zde by se Revell mohl trochu přiučit u Zvezdy a dávat výlisky ještě do samostatného, pevného boxu.


V krabici nalezneme 5 velkých sáčků s výlisky, menší sáček s rámečkem čirých dílů, obtiskový arch, návod a bonusem spousta vzduchu a volného místa pro ukrytí nějakých menších výlisků - když už vám bude slídivá domácí kontrola vyčítat obří rozměry krabice, můžete další kontraband schovat dovnitř a tvrdit, že je to ale jen jeden nový model. S trochou umu by se do krabice vešly navíc i výlisky Ruslanu.


Návod

Barevný a přehledný návod nového revellovského stylu nás provede stavbou a barvení na více než 30 stránkách v 93 stavebních krocích. Na výběr máme 4 varianty ztvárnění modelu - bez podvozku, s podvozkem a zavřeným čumákem, s podvozkem, otevřeným čumákem + vytaženou rampou a s podvozkem, otevřeným čumákem + sklopenou rampou. Pokud někdo stavěl menšího a staršího bratříčka An-124, může to považovat za jakousi generálku. Model Mriji je konstrukčně ve spoustu věcech shodný.


Přesto není od věci minimálně udávané zbarvení některých částí konzultovat s fotografiemi. Namátkou vnitřek sacího kanálu motorů není šedý, ale u prezentovaného současného livery An-225 je bílý jako zbytek letounu. Stejně jako Ruslan, ani Mrija nevyžaduje zátěž. Já ale doporučuji malé závaží nad přední podvozkovou šachtu přesto umístit, pro jistotu. U Ruslanu se mi stalo, že příďový podvozek mírně odstával od země a celý model tak stál pouze na hlavním podvozku. Jelikož samotnými rámečky se zabývám níže a bezpečnostní instrukce mají všichni na háku, přidávám pouze přehled barev a samotné stavební kroky návodu.


Výlisky

Negativně ryté výlisky jsou vyrobené z bílého plastu. Paneláž je (většinou) přiměřeně hluboká a jako u každého správného letounu z východu ji opravdu není málo, včetně spousty oválných krytek na spodku křídla. Na výlisích jsem nezaznamenal poškození, větší výskyt propadlin (ty jsou opravdu jen výjimečně) či zbytečné stopy po vyrážečích formy. Nyní se pojďme podívat na jednotlivé rámečky.

Rámeček A

Hlavní rámeček obsahuje výlisky trupu, SOP, čumák a hlavní pylony na hřbet trupu. Povrch výlisků je matný, jako by jemně hrubý. Na pár místech jsou kolem paneláže mírné vtaženiny, ale nic tragického. Přijde mi, že v těchto místech si Revell vypůjčil část trupu z An-124 a jedná se o pozůstatky "svárů" na masteru formy. Dvě výraznější propadliny jsou na spodku zadní části trupu. Bohužel stejně jako u An-124, i zde jsou na ocasu "výkusy". Ty tam však skutečný letoun vůbec nemá. Ve skutečnosti tam jsou odvětrávací mřížky, které jsou ale jinak v rovině s trupem. U An-124 jsem to ignoroval, ale po pár letech mi to zde asi nedá, a pokusím se to zatmelit a narýt tak jak by to mělo vypadat viz. foto.

Rámeček B

V tomto rámečku nalezneme rozměrný díl hřbetu a centroplánu křídel, vrchní poloviny VOP a levou spodní polovinu křídla. Paneláž je na spodku křídla o něco méně vyraznější, hlavně co se týče oválných krytek a přední části s paneláží kolem náběžné hrany. Díl centroplánu je na mých výlisích mírně nedostříknutý na pravé odtokové hraně, ale nebude to nic tak strašného na opravu. Zároveň je hřbetu poznat, že byl master ze 2 kusů. V místě začátku úzké části dílu je vidět spoj, který bude potřeba trochu přebrousit/přetmelit.

Rámeček C

Zde nalezneme spodní poloviny VOP a zbylé tři díly křídel, tedy vrchní díly a pravý spodní díl. Bohužel spodní polovina křídla, resp. její paneláž dostala při lisování poměrně na frak a na konci křídla se skoro ztrácí a je až rozplizlé. Obnova tedy bude nezbytná. Rovněž lisování kolem náběžných a odtkových hran není úplně čisté. Obecně je křídlo koncipované podobně jako u Ruslanu. Ze zkušenosti tedy nabádám k opatrnosti při manipulaci se slepeným křídlem a především pozor na náběžné hrany, jejich spoj má tendenci při větším zatížení praskat. Ale to je holt daň za velké rozměry a dutý prostor uvnitř křídla.


V každém případě pokud nehodláte model slepit stylem "hrc prc", tak nějaký čas na zpracování křídel strávíte. Komplikovanější proti Ruslanu bude i samotné přilepení křídel, jelikož návod doporučuje lepit poloviny křídel nejprve ke trupu, resp. nejdříve spodní polovinu k trupu a centroplánu a nakonec dolepit horní polovinu. Z mého pohledu je tedy potřeba vyladit paneláž ještě před slepením.

Rámeček F

První rámeček s "drobotinou" obsahuje kryty mechanizace klapek, vnitřní tělo motoru, sací kanály motorů, vstupní a výstupní část dmychadla motoru. Sací kanály jsou stejně jako u Ruslanu z jednoho kusu a naštěstí jsou prosty propadlin. Byť hrana cowlingu a vnitřní části není ztvárněna spárou ale spíše schodem. Ale to by zas tolik nevadilo, v každém případě zde máme linii, podle které půjde dobře vymaskovat vnitřní bílá část a kovová hrana. Kromě pár otřepů jsem nenarazil na další záludnosti.

Rámeček G

Zde nalezneme motory (opláštění), kokpit, výstupní trysky motorů, antény s pitotkami a především mohutnou vzpěru křídel. Ta by měla zajistit, aby se po sestavení modelu křídla časem nepoklonila matičce zemi víc než je zdrávo. U Ruslanu nic takového nebylo, takže jsem rád, že tady zvítězil zdravý rozum a aspoň trochu u toho konstruktéři uvažovali.


V každém případě její dosedací plochy ke křídlu bude potřeba řádně začistit. Menší vzpěra by totéž měla zajistit u VOP. Paneláž na motorech je zde uspokojivá a opět kromě pár menších otřepů zde nejsou povrchové vady.

Rámeček H

V tomto rámečku nalezneme především podvozek, vnitřní přepážky a stěny nákladového prostoru. Při pohledu na 32 koleček An-225 mě jímá hrůza. Technikáři jistě oponují, že oni čistí a připravují tolik koleček neustále. No zkuste si 32 koleček řádně začistit a následně vymaskovat a nabarvit. Trochu jiná sranda než všechno nafoukat jednou barvou. V každém případě drobné díly v podobě vzpěr podvozku a samotných podvozkových noh jsou opatřeny silnější dělící rovinou, o začišťování tedy nebude nouze (u Ruslanu to bylo to samé).


Perličkou je nově ztvárněný díl přepážky radaru s mechanismem zvedání čumáku, který u Ruslanu chyběl. Jeho výrazné dělící roviny a otřepy vás v mžiku vrátí od 20 let zpátky. Menší část podlážky nákladové rampy má na spodku stopy po vyrážečích z formy. Tím bych se ale netrápil, i při sklopené rampě na tuto část nebude vidět, ani kdyby model stál na zrcátku. Podobně to bude i na vrchní části podvozkových krytů, ale tam bych pro dobrý pocit trochu tmelu dal.

Rámeček I

V tomto rámečku nalezneme zbytek opláštění nákladového prostoru, spodní díl trupu, přední podvozkové nohy a hlavní podvozkové šachty. Vše je bez stop po vyrážečích a propadlin, jen občas nějaký otřep nebo dělící rovina (podvozkové nohy, vzpěry čumáku).


Paneláž na spodním dílu trupu je přijatelná. Interiér je stejně základně schematický jako u An-124, je zde tedy spousta příležitosti pro domácí drátkaře a kutily. Tedy samozřejmě pokud budete dělat variantu s otevřeným nákladovým prostorem. V opačném případě díly interiéru poslouží jako skvělé zpevnění trupu.

Rámeček J

Poslední rámeček obsahuje podlahu a strop nákladového prostoru, kryty hlavního podvozku (na zemi zavřená část), žebříky a jeřáby nákladového prostoru. Ztvárnění podlahy je velmi pěkné. Na dílu stropu jsou dvě velké propadliny, ale ty se dají zakrýt jeřábem. Díly jeřábu a žebříků kupodivu nemají výraznější dělící rovinu jako podvozek.


Čiré díly

V Ruslanu obsahovaly čiré díly pouze zasklení kokpitu a poziční světla, čili rámeček D. Mrija navíc nabízí i rámeček E, kde nalezneme zasklení několika oken nákladového prostoru, které u An-124 sice byly odvrtané, jinak bez zasklení (dodělej si sám jak umíš, třeba clearfixem). Díly jsou bez kazu a propadlin. Zasklení kabiny je bez kazů a čočkovitého efektu, mělo by skrze něj dobře vidět do náznaku kokpitu.


Zbarvení a obtisky

Model nabízí současnou variantu barev Antonov Airlines, tedy kromě světle modrošedého spodku je celý letoun v bílé barvě (připravte si fixírku z autolakovny a několik balení laku GX100). Resp. v návodu jsou varianty dvě, ale liší se pouze absencí malého loga na trupu a motorech, opět tedy doporučuji konzultovat s fotografiemi. Stejný postup bych volil i u žlutých spirál na špičky kompresorů, ne každý motor je má.


Obecně mě model ve zbarvení trochu zklamal. Nová politika Revellu 1 zbarvení na krabici by v tomto případě mohla být velkoryse přehlédnuta a model mohl obsahovat alespoň jednu variantu původního celobílého zbarvení s šedým radomem a červenými doplňky. Absentují rovněž popisky, které by tento kolos krásně oživily. Ostatně na An-124 bylo téměř 200 (!) popisek na křídla. Tehdy jsem při stavbě An-124 strávil 2 odpoledne pouze dekálováním popisek.


Holt tedy nyní máme ušetřenou práci a zážitek ze stavby, ale i tak bude finální model jistě impozantní a částečně se tak nechávají otevřená vrátka pro výrobce obtisků.

Celkově jsou obtisky vytištěné bez kazů, krásné ostré a čitelné. O design se postaralo DACO, tištěné jsou v Itálii. Ze zkušenosti z jiných modelů od Revellu mohu prohlásit, že se s nimi jistě bude pracovat velmi dobře. Aršík obsahuje i náhradní obtisk pro kritickou část přídě, kde bude nanesení obtisku na zaoblené části vyžadovat trpělivost a zručnost. Rovněž má stavitel mírně ulehčené maskování světle modrého spodku letounu, jelikož modré a žluté pruhy na trup v sobě obsahují větší pole bílé barvy. Nemusí tedy nic vyměřovat přesně na milimetry.


Závěr

Co říci závěrem. Mrija byla velkým, opravdu velkým očekáváním více jak rok. První šok přišel, když Revell zveřejnil v předobjednávce katalogovou cenu. Bohužel bylo marné doufání, že to je jen vtip a model se opravdu prodává za cenu kolem 2 tisíc korun českých. V porovnání s An-124 tedy téměř 3x tolik a ještě vám přijde, že Ruslan nabídl více muziky.


Pověstná německá kvalita zdá se mi upadá (cítím závan posypové soli a kvalitního hovězího). Nicméně lze samozřejmě očekávat, že model nebude zrovna prodejní hit ve stylu tamiyácké Bf-109 nebo Spitfiru, ale že si ho koupí opravdu jen ti, které tento kolos nenechává chladným.


A žádná firma vydává modely pro pomněnkové oči modelářů, ale chce z toho úsilí mít také něco na splacení složenek. A v každém případě není model určen stavitelům ultrapasujícím stavebnicím. Kdo se namlsal skvěle pasující 21tkou od Eduardu, mohl by tady těžce vystřízlivět. I tak jsem za sebe rád, že tento model spatřil světlo světa i přes jeho některé nedokonalosti.


Jakub "Kubouš" Jirásek


Vzorek byl poskytnut ze soukromých zásob autora.



Rubrika Letadla - 1:144, Letadla - Náhledy do krabiček, Revell | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “1/144 Antonov An-225 Mrija – Revell”

  1. Jakub "Kubouš" Jirásek napsal:

    EDIT: zpětně jsem si všiml, že návod potřebnou zátěž udává a to 20 gramů s umístněním za kokpit.

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.