100 let Velké války 1914 – 1918

13.4.2018 - 356 přečtení

800px-Wappen_Kaiser_Franz_Joseph_I (1)

13. 4. 1918 – Pařížanka

13. 4. 1918 – Pařížanka

Ondřej "Ondrouš" Mokrý

U Ypres pokračují těžké boje v okolí Wulverghemu, Bailleul a Meterenu, dalším ohniskem bojů je Festubert. Britským jednotkám se daří dobýt zpět Neuve Eglise a udržet je navzdory těžkým německým protiútokům. Dobrou zprávou pro spojenecké jednotky je, že linie na řece Lys se jim daří pevně držet.
 
I americké jednotky dislokované u řeky Meuse musejí čelit dvěma německým útokům, oba se jim však daří odrazit.
 
V noci na Paříž dopadají granáty z dalekonosného německého děla Kaiser Wilhelm Geschütz, známého na spojenecké straně fronty jako Paris gun, v našich končinách jako Pařížanka. První ostřelování města proběhlo už ráno 21. března a spojenecká vojska se domnívala, že se jedná o bombardování ze vzducholodí, protože před výbuchem nebyla slyšet dělostřelecká palba ani zvuky leteckých motorů. Pařížanka byla prvním superdělem v dějinách lidstva. Do 380 mm hlavně vysloužilého děla SK L/45 “Langer Max” byla vložena 21 m dlouhá hlaveň ráže 210 mm, opatřená na konci nástavcem s hladkým vývrtem o délce 12 metrů, čímž celková délka dosáhla úctyhodných 33 metrů. Kanón pálil projektily o váze 106 kilogramů s náloží 7 kg TNTúsťovou rychlostí 1630 km/h. V nejvyšším bodě dráhy dosahovaly projektily výšky 40 kilometrů a staly se tak prvním člověkem vytvořeným objektem, který dosáhl stratosféry. Maximální dostřel činil 130 kilometrů, přičemž střela letěla k cíli plné 3 minuty a při výpočtu trajektorie bylo nutné započítat i rotaci Země. Opotřebení hlavně při každém výstřelu bylo tak obrovské, že se ráže zvětšovala po každé vypálené ráně. Střely byly proto vyráběny v očíslovaných sériích, přičemž musely být do zbraně nabíjeny přesně podle číselného pořadí. Po vypálení 69 ran musela být hlaveň odeslána do zázemí k převrtání na ráži 238 mm. Celkem bylo na Paříž vypáleno 320 až 369 ran, které si vyžádaly 250 mrtvých a 690 zraněných. Se začátkem německého ústupu bylo dělo staženo, aby nepadlo do rukou spojeneckým silám, a ani po konci války se jeho součásti nepodařilo objevit.
 
Turecké síly obsazují Batumi, v souvislosti s tureckým postupem transkavkazský koncil přerušuje vyjednávání o míru s Tureckem.
 
Při obléhání Jekatěrinodaru přichází o život Lavr Kornilov, velitel ruské Dobrovolnické armády neboli protibolševických sil. Dělostřelecký granát dopadl brzy ráno přímo na jeho štáb v jednom ze statků a na místě jej zabil. Byl pohřben v nedaleké vesnici, když však oblast o několik dní později ovládly bolševické jednotky, bylo jeho tělo vykopáno, odtaženo na hlavní náměstí a pak spáleno na městské skládce.
 
V noci na 13. dubna podnikly německé námořní vzducholodě nálet na Anglii. Při té příležitosti se střelcům L 62 podařilo sestřelit útočící britský stroj, jediný takový úspěch za celou válku. Zraněný Lt Noble-Campbell od No.38 HDSqn nouzově přistál se svým poškozeným FE2b u Coventry, on sám však zásah připsal vlastní protiletadlové palbě.
 
Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.

 

Za pomoc děkujeme Ing. Josefu Žákovi.

 

A1 Meteren Apr 1918
A1 Meteren MG Apr 1918
B1 Meuse Apr 1918
C1 Parisgesch1
C2 paris-gun-1918-e0042f
C3 german-paris-gun-1918-E003N6
C4 Gun location
C5 Paris gun emplacement
C6 Miller_Paris_Gun_Shell_diagrams
D1 a-leader-of-the-russian-counter-revolution-general-lavr-kornilov-b9pfjd
E1 mgzeppleina
E2 FE2b_36HD

Rubrika 100 let Velké války | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.