1/32 Boeing B-17G by HK Models

24.9.2013 - 5,987 přečtení

B-17G

Díky laskavosti a nevšední ochoty pana Pavla Coufala, který je již standardně v modelářské veřejnosti spojován se svojí firmou PROFIMODELLER, a jakožto výhradního dovozce modelů Hong-Kongského výrobce HK Models Co., Ltd, vám všem, kteří budete mít zájem, mohu svými slovy a fotografickou dokumentací trochu přiblížit obsah stavebnice, legendy mezi bombardéry druhé světové války, Boeingu B-17 Flying Fortress. A to ve verzi G.

Boeing B-17G v měřítku 1/32

Jan „MARTY-MA“ Martinec

Model: : B-17G Flying Fortress
Výrobce: HK Models, Hong-Kong
Katalogové číslo: 01E04

Na úvod mi dovolte, abych zopakoval to, co jsem již psal v pohledu do krabičky na B-25 Mitchella od stejného výrobce. Tato recenze si neklade za cíl dokonalé přeměření jednotlivých částí modelu, sledování a porovnávání nýtových řad či snad přepočítávání nábojů v nábojových pásech. Měla by trochu pomoci – společně s dalšími dostupnými informacemi na netu – případným zájemcům o tento model při jeho výběru.

Přesto, že se budu snažit popisovat skutečný stav obsahu krabice, nastanou situace, kdy se mě nepodaří zůstat zcela nezaujatý a nestranný a do textu přiřadím i své osobní názory a postřehy. Pokaždé to ale bude patřičně zdůrazněno, abych náhodou nepodsouval své „bláboly“ za daná fakta.

Na závěr tohoto odstavce bych měl jednu „praktickou“ radu nebo návrh pro firmu Profimodeller. Na svém příslušném živnostenském odboru by si měla rozšířit pole působnosti v podnikání o realitní činnost. Vycházím z postřehu, že k takto obřímu modelu (a další budou pravděpodobně následovat), by měla současně se stavebnicí zasílat modelářům nabídku výrazně větších nemovitostí, ať už několikapatrových rodinných domů nebo skladových prostor. A nabídky by měly začínat aspoň na 150 m2

KRABICE

Krabice se svým provedením i rozměry přibližuje předchozímu modelu HK Models. Na délku má 66,5 cm, 37 cm na šířku a na výšku povyrostla o 6 cm, na celkových 16 cm. Je opatřena horním, odnímatelným víkem s „akční“ kresbou letícího stroje. Po stranách jsou vyobrazeny 3D animace stavebnice s doplňkovými údaji o modelu, na druhé straně je kresba bokorysu B-17 v dalším typovém provedení, která se připravuje (klasika v podobě Memphis Bell). Můj postřeh ve vydařenosti titulní kresby je, že je o trochu lepší jak u Mitchella.

Pod tímto přebalem je umístěna tvrdá papírová krabice s otevíratelným horním víkem. To je vybaveno zasunovatelnými chlopněmi do boční strany. Po otevření se na modeláře vyvalí velice napěchovaný prostor stavebních dílu, rozměrově největší díly leží volně na vrchu menších licích rámečků. Ty jsou rozdělený pomocnými přepážkami na tři oddíly.

OBSAH KRABICE

V krabici se nachází celkem 21 průhledných slídových sáčků s lepící chlopní různých velikostí. Z tohoto počtu je 17 sáčků naplněno plastikovými díly modelu, jeden obsahuje průhledné díly, další fotoleptané díly. Do celkového počtu je nutné ještě zahrnout sáček s obtisky a jako poslední je i pidi sáček s hmoždinkou a samořezným šroubem. Stavební návod je uložen samostatně.

VÝLISKY

Vylisovaných rámečků se stavebními díly je celkem 27. Některé se opakují 4x (rámeček označen jako J) a některé 5x (označení P). K těmto licím rámečkům se ještě musí započítat díly „uložené volně“, které nemají svůj rámeček – dvě poloviny trupu – a čtyři kusy křídel, které jsou sice po dvou v sáčcích a mají takové drobné vtokové kanálky, ale jako rámeček bych to neoznačil.

Na víku krabice je uveden celkový počet dílů, které model obsahuje - 577. Já jsem počítal fyzické součástky na rámečcích (a nekecám, raději 3x) a celkem mě vyšlo 624 dílů. 612 plastových (jak plastik, tak plexi), 10 fotoleptaných a dvojice hmoždinka+šroub.

Rozdíl v údajích přisuzuji několika dílům navíc, které se objevují v „namnoženém“ rámečku s označením J. Jedná se o díly pohonných jednotek, kyslíkových láhví a kol hlavního podvozku. Tyto díly se nepoužijí a tak se dá předpokládat, že výrobce je nezahrnul do počtu sestavených součástí modelu.

no images were found

Výlisky jsou ze středně šedého plastiku, dostatečně pružné a současně pevné. Na namáhaných místech – vnitřní plochy křídel, VOP i SOP – jsou do dílů přímo vylisované vzpěry a výztuhy, dokonce i systém protilehlých čepů v křídlech po se cvaknutí tvoří jakési podpůrné uzly, které mají zabránit deformací těchto velkých ploch.

A když jsem se zastavil u velkých ploch, potažmo velkých dílů, tak je na místě trochu tyto kousky přiblížit. Dvě poloviny trupu jsou dlouhé 56 cm. Konstrukčně jsou navrženy tak, aby byla snadná zaměnitelnost verzí. Trup začíná hned před přístrojovým panelem v kabině pilotů a končí těsně za koncem pevné části SOP.

To dává zcela jednoznačně tušit, že výměnou příďové části a zadního střeliště – v sestavě licích rámečků – lze nabídnout i další verze. Otázkou zůstává (ale jsem vnitřně přesvědčen, že to výrobce neopomine) zda i pro dřívější výrobní verze B-17 vymění trupu vzhledem k posunutí bočních střelišť.

Vnitřní část trupů je doplněna po celé své délce naznačením vnitřní konstrukce. I jen laickým pohledem je jasné, že vnitřní konstrukce na povrchu stroje navazuje velice přesně na jemné nýtové řady. Současně tato vnitřní konstrukce tvoří i zesílení dílu. Nejvíce je to patrné na SOP a jejím náběhu do trupu, kam by nebylo ani při nejlepší vůli v modelu vidět.

Taková plocha se nějakým způsobem musela z lisu dostat ven… A to je otázka tzv. vyhazovačů. Na pravém boku trupu jsem jich napočítal 68. Z tohoto počtu jich je ve viditelné části interiéru po sestavení 37. Je to nutné zlo, a tak modelářům nezbude než všechny přebrousit nebo zatmelit a přebrousit, popřípadě udělat selekci těch vyhazovačů, co budou vidět a těch co budou schované za dalšími díly v prostorách trupu. Na jednu stranu jsem viděl i podstatně horší a na méně přístupných místech, a na stranu druhou tam prostě jsou, a to je fakt.

Věnuji dílům trupu značnou pozornost, ale rozměrnost materiálu si to zaslouží. Proto na závěr jeden postřeh. Asi to bude v souvislosti s technologií výroby a možnostmi formy, ale na pravém boku jsou dveře pro vstup do trupu a poklop pro vlez do zadního střeliště vylisované společně. Pro ty, kteří si tyto otvory budou chtít ztvárnit v otevřené podobě nezbude, než „ruční výroba“. Popřípadě počkat (nebo se již objevily) na doplňkové sady.

Dalšími rozměrnými díly jsou křídla. V sáčcích jsou vždy pohromadě vrch i spodek jednoho křídla. Už při vyndávání ze sáčku zjistíte, že křídla „drží“ pohromadě. To má za důsledek velice solidně promyšlená taktika výroby modelu. Každý spodní díl má totiž již z výroby napevno s křídlem vystříknut první profil (počítáno od trupu). Je na několika místech vyztužen a zapadá přesně do vybrání v horní části křídla. Tento profil má několik vybrání. Tato vybrání se v konečné fázi sestavování modelu projeví velice solidním efektem. A to jak pro dopravu, tak pro skladování modelu. Křídla se pomocí napínáků umístěných při stavbě trupu do prostoru přechodu trup-křídlo (spolu s vylisovanými hranatými čepy přímo na bocích trupu) nasunou na tento „bajonetový“ zámek a směrem dozadu se aretují do finální podoby.

Vnitřní prostory křídel jsou také vyztuženy podélnými i příčnými nálitky, ale aby pevnost byla umocněna, zapadají do sebe i aretační a zpevňující čepy.

V každém křídle jich je sedm plus ještě dva a dva po hranách motorových gondol. Připočteme-li k tomu i průchozí první profil křídla, vznikne nám velice solidní torzní skříň, která za použití dobrého lepidla, vydrží – obrazně řečeno – na věčné časy a nikdy jinak!

I na dílech křídel nalezneme stopy po vyhazovačích. Jejich umístění uvnitř křídla nemusí nikoho trápit, složitější však bude jejich odstranění v oblasti vnitřní strany vztlakových klapek. Zde jich je na každém dílu umístěno ve viditelné oblasti deset.

Křídlo má na délku v modelovém provedení 45,4 cm, v nejširším místě (u kořene) pak 22 cm. Povrch je vyveden do velice dobrých detailů, jemné nýtové řady (i několika násobné vedle sebe), vystupující krytky a krycí paneláž. Vztlakové klapky jsou oblastí relativně chudou na detaily, zvláště když budou ponechány v otevřené podobě. Také nasávací otvory v náběžné hraně vně motorů 1 a 4 a mezi trupem a motory 2 a 3 by si zasloužily nějaké vnitřní „zaslepení“, protože i při složení na sucho je jimi vidět dovnitř křídla. Celek však působí precizně a detailně.

Další díly jsou již relativně menší. Význam slova relativně je opravdu na místě. Nalezneme zde titěrně zpracované kliky ke dveřím, ale také vnitřní přepážky s průměrem skoro 9 cm. Prohlédnutím všech licích rámečků lze konstatovat, že jsou prosty výrazných otřepů či vtaženin (zatím jediné propadliny, co se mě podařilo najít, byly v tělech závěrů některých kulometů). Přesazení forem, zejména na kruhových průřezech, není viditelné.

Není účelem tohoto pohledu do krabice, abych prezentoval jeden díl stavebnice za druhým. Zabralo by to příliš místa a v okamžiku, kdy je něco dlouhé až moc, tak se ztrácí pomyslná „nit“ a soustředění. Ve stručnosti se ještě zastavím u zpracování drobných dílů. V modelu je jich opravdu hodně. Prim hrají drobnosti v pilotním prostoru, ve všech střeleckých stanovištích a podvozkových šachtách. Nalezneme zde díly o velikosti 3x1mm (kliky dveří) nebo velice tenké (nemají ani průměr 1 mm) zakřivené „hadice“ či rameno stolní lampičky. Vše je odstříknuto velice čistě a ani nálitky z licího stromečku nejsou tak „brutální“, aby se díl rozlomil jen, co se k němu přiblížíme skalpelem.

Z konstrukčních „vychytávek“ mě zaujal systém uchycení dvojice VOP. Po samotném slepení jednotlivých dílů se levá i pravá VOP nasouvají na čepy vyčnívající z trupu. Tyto čepy jsou součástí dvojice dílů uzavřených uvnitř trupu. Jedná se o přepážky „nesoucí“ celý mechanizmus ostruhového kola.

Pohonné jednotky nejsou tak složité na sestavu jako u Mitchella. Celkem – i s kryty a vrtulemi – sestávají z 20 dílů (jedna).

Velkou práci si výrobce dal s alternativou otevřeného a zavřeného podvozku. Jak hlavní podvozkové nohy, tak ostruhové kolo je v dílech zastoupeno v otevřené i zavřené poloze, spolu s táhly.
Ten, kdo četl předchozí příspěvek ohledně pohledu na stavebnici Mitchella, tak ví, že jsem měl výhrady k provedení naznačených rozvodů kabeláže na viditelných místech. Připadaly mě až moc strojové a rovné, nijak neprověšené, nekřížící se… U tohoto modelu mohu konstatovat, že naznačení kabeláží a potrubí, které je přímo odstříknuto s danou součástkou, je podstatně realističtější. Střídají se zde různé průměry, kabely se kříží a prověšují, když jsou stočené, tak realisticky, žádné pravé úhly atp. A přitom zde zůstává prostor pro vlastní dotvoření těchto detailů. Prostor boků pumovnice je celkem prost všech detailů, pouze jsou znázorněny hlavní konstrukční prvky a zjednodušené zámky pum. Můj osobní názor je, že výrobce (asi) předpokládá, že kdo si tento model postaví, tak do pumovnice „naláduje“ plný obsah nabízené výzbroje (10 kusů pum)a tím se v podstatě „zabrání“ nechtěným pohledům do zjednodušených zákoutí této části modelu.

Dalo by se i polemizovat, zda bylo nutné, aby výrobce na poslední přepážku před zadním prostorem bočních střelců musel všechny přístroje radiovybavení odstříknou společně, proč je přístrojová deska pilotů tvořena dvojicí dílů (zadní stěna a perforovaný přední kryt s „budíky“) a mezi nimi je umístěn obtisk nebo proč to a to … Domnívám se, že kdo si to bude chtít upravit ke svému obrazu a bude mít trpělivost a zručnost, tak si to upraví nebo si počká, jak na tyto detaily zareagují výrobci doplňků. V základní výbavě stavebnice tyto díly jsou, a troufám si tvrdit, že na dosti vysoké úrovni detailů.

PRŮHLEDNÉ DÍLY

Kvalita všech 40 dílů je solidní. Opravdu jsou velice tenké. Sestava skel pilotní kabiny je jako u skutečného stroje, tzn. doplňování jednotlivých tabulí do rámů. To samé platí i o horní střelecké věži – plastová konstrukce rámu plus 7 dílů tvarovaných skel. Spodní věž je kombinací plastového základu spolu s průhlednými boky a čelní stěnou. Rozměrově největším průhledným dílem je samotná příď trupu.

FOTOLEPTANÉ DÍLY

V obsahu stavebnice je i malá planžeta – 9,5 cm na 3 cm –která obsahuje 10 dílů. Jsou na ní vyvedeny poutací pásy pro dvojici pilotů a mřížky vstupů vzduchu v náběžných hranách křídel (4x). U této kapitoly jsem přesvědčen, že se v krátké době objeví (již objevilo?) na modelářském trhu patřičné alternativní vylepšení a doplnění.

OBTISKY

Aršík obsahuje 41 obtisků na ploše 24,5 x 17 cm. Obtisky jsou jak v celofánovém sáčku, tak jsou ještě kryty tenkou fólií, která drží za pomoci statické elektřiny. Hodnotit vlastnosti obtisků po nanesení (tvrdost, kopírování reliéfu atp.) nemohu, v praxi jsem nezkoušel.

Již od prvního pohledu je patrné, že se jedná jen o základní velkoformátové obtisky bez drobných informativních a varovných popisek. Výjimkou jsou znaky a popisy jednotlivých listů vrtulí. Opět se zde nabízí prostor pro výrobce doplňků.

… A NĚCO NAVÍC

Je to malý sáček s jedním samořezným šroubem (vrutem) a hmoždinkou… Jeho význam jsem pochopil až při prohlédnutí stavebního návodu. Slouží k uchycení modelu na zeď. Na první pohled absurdní díl i nápad (…“Hej, a povedzte Kefalín, čo je to to absurdné …“), ale podle výrobce s touto alternativou se počítá. K tomu šroubku a hmoždince je ještě zapotřebí sestavit celý rámeček dílů označený jako Q (celkem 12). Tvoří jakousi základnu pro uchycení modelu na zeď. Stojny základny se umístí do otevřené pumovnice – nutno však s touto alternativou počítat v průběhu stavby a některé díly vynechat nebo nahradit jinými. No a pak celek přivrtat do zdi a na něj zavěsit model…

STAVEBNÍ NÁVOD

b17-navod-01

Stavební návod je rozměrově o trochu zmenšené vydání klasického tištěného deníku. Čítá 20 stran o rozměru 35,5 x 25 cm. Celý je černo-bílý, respektive v odstínech šedé. Titulní strana vedle zmenšené kresby z krabice obsahuje stručnou historii typu, rady pro modeláře, odstavec upozorňující co jak si počít při stavbě a vysvětlení legendy používaných symbolů. Druhá a třetí strana slouží pro rozstřel dílů a úvod čtvrté strany je věnován tabulce barev. Jsou zde uváděni dva výrobci – Mr.Color a Tamiya.

Pak následují grafické stavební kroky. Před zahájením stavby je dobré si ujasnit, co od konečné podoby modelář očekává. Zda model se zavřenou pumovnicí, zavřeným podvozkem nebo s možností umístit do pumovnice stojan na zeď. Na všechny tyto eventuality je během stavby upozorňován patřičným textovým popisem v záhlaví daného stavebního kroku.

Celkem je v návodu 74 stavebních kroků. Některé jsou ještě děleny do dalších podúrovní daného stavebního kroku. Myslím si – opět můj subjektivní pohled – že by bylo vhodné si před zahájením stavby návod důkladně prostudovat a nepotřebné kroky (dle vlastního rozhodnutí, jak model bude na konci vypadat) obyčejně tužkou vyškrtat.

Grafické zpracování návodu je sice „estetické“ – dnešní PC technologie v 3D jsou k tomu jako předurčené – ale v jistých okamžicích jsem se začal v sestavě ztrácet. A to ne z důvodu nepřehlednosti návodu, ale z toho, že poměrně složitější sestavy jsou velice titěrné. Příklad - nerozumím tomu, když stavební krok (40) obsahující přilepení dvou dílů pantů pumovnice je plošně znázorněn na 1/3 tiskové strany. A kousek pod tímto obrazem je na 1/8 strany miniaturně rozkreslený postup (43) na sestavu celého spodního střeliště o 15 dílech … To je jen jeden z příkladů, takových je v návodu poměrně dost. Ale, prosím, toto opět brát jako můj osobní hodnotící pohled podpořený profesní deformací. Někomu to může klidně vyhovovat.
Posledním stavebním krokem je číslo 74 a znázorňuje kamuflážní zbarvení a umístění obtisků pro jeden konkrétní stroj, který stavebnice nabízí.

Podle mě dostupných informací a údajů – žádám, erudovanější o případnou opravu – se jedná o letoun U.S. ARMY, model B-17G-70-BO, výrobního čísla 43-37756 se symbolem na přídi „Milk Wagon“. Letoun měl patřit do stavu 8. Letecké armády, 3. bombardovací divize, 4. křídla, 447. bombardovací skupiny a 708. bombardovací squadrony operující ze základen Lavenham a Rattlesden v Sulfolku na území Velké Britanie v období 1944-1945. Skutečná předloha byla „rekordním“ letounem, který v rámci 3. bombardovací divize vykonal 129 misí.

ZÁVĚR

Objektivně vzato, jedná se o monumentální model a výběr typu nezaslouží jiné hodnocení než „výborné“. I v ostatních kritériích – detailnost dílů a propracovanost stavby, materiálová odolnost a technologické vychytávky-bych se přikláněl k co nejvyššímu hodnocení.

Modelář, který se rozhodne stavebnici postavit jen tak z krabičky (bedny)nebude při stavbě a ani v konečném efektu ochuzen o žádný z hlavních detailů tohoto legendárního typu. „Fajnšmekři“ a vyznavači detailů si jistě poradí, ať svojí zručností a schopnostmi nebo případnými doplňkovými sety a obtisky.

A na úplný závěr ještě jednou poděkování firmě Profimodeller za poskytnutý model, který byl navíc obohacen o první doplňkové a alternativní sety. Ale o těch příště a na jiném místě – v kategorii doplňků.

Jan „MARTY-MA“ Martinec

Rubrika HK models, Letadla - 1:32, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.