Mi-24V Experimental aneb zcela jiný Hind…

30.12.2015 - 4 358 přečtení

ArmyCast

Tento obtiskový aršík z dílny Armycastu mě obzvláště potěšil, neb jak známo, k tomu typu vrtulníku mám více než kladný vztah. A ke ztvárněnému stroji 0837 obzvlášť.

Experimentální Hind

Jaroslav Špaček



Název: Mi-24V Experimental (Mi-24V 0837 with RAM surface)
Měřítko: 1/72
Výrobce: Armycast
Katalogové číslo: ACD 72 015 (ACD 48 015 nebo ACD 35 001)

Úvod

24-1 V zavíracím sáčku i tentokrát najdeme dva zcela stejné aršíky a dva malé vložené odstřižky s opravenou popiskou číslo 27. Přebal nám představuje pravý bokorys vrtulníku s většími detaily obou stran přední části trupu. Uvnitř pak na dvou přeložených stránkách formátu A5 nalezneme schémata zbarvení vrtulníku ze všech stran, listů nosného i vyrovnávacího rotoru a zbraňových závěsníků. Kdo se bude držet návodu, nemůže udělat chybu.

Oba aršíky jsou zcela totožné a mimo českých „low-viz“ znaků obsahují všechny potřebné nápisy, výstražné šipky „Danger“ a potřebné popisky. A protože některé se na stroji nacházejí jen jednou, něco nám zbyde do šuplíku. Barvy se mi zdají odpovídající originálu.

Nabízené zbarvení představuje vrtulník ze dne jeho posledního letu z Přerova do kasáren v Želátovicích, který se uskutečnil dne 14. prosince 2005. Měl jsem tu čest jej při tomto jeho posledním letu pilotovat, což znázorňují nápisy provedené křídou pod kabinami na obou stranách trupu. Velmi mě těší, že i v tomto malém měřítku jsou tyto nápisy na aršíku pěkně (pro mé oči už stěží) čitelné. Aršíky opět perfektně vytiskla brněnská firma BOA Agency.

Hodnocení

Jak jsem již psal u popisek MiGu-15UTI, obtisky jsou tenké a perfektně kopírují povrch. Při práci s nimi je proto třeba více opatrnosti, aby nedošlo k jejich shrnutí, což se již velmi špatně napravuje.

Kdo chce tedy mít zajímavý český Hind v asi nejatraktivnější (pokud nepočítáme tygry) kamufláži, obtisky od Armycastu lze jen doporučit. V titulu uvedená katalogová čísla začínající číslicemi 48 a 35 ukrývají stejné návody a obtisky v příslušných měřítcích.

Efekt experimentu

Na závěr pak něco k samotnému vrtulníku. Téměř celý povrch stroje byl pokryt tenkými pláty „gumového“ potahu, který měl absorbovat radarové záření. Díky tomu zcela nesedí paneláž, protože některé panely byly zkrátka překryty tímto speciálním potahem. Jak se však paneláž ve skutečnosti od standardní Mi-24 liší, nejsem schopen říci. Vrtulník je však uložen ve Vyškově v armádním učebním centru, kde se na něm (a na dalších letounech a vrtulnících) učí noví technici. Třeba se do tohoto problému někdo někdy zahloubá…

V návodu se píše, že se toto experimentální provedení povrchu neosvědčilo z důvodu zvýšení hmotnosti stroje. Proč se tehdy nezavedlo oficiálně nevím. Mohu však říci, že těch pár kilo navíc se na letových vlastnostech této „čtyřiadvacítky“ nijak zvlášť neprojevilo. Osobně se však domnívám, že důvodem byl spíše mizivý efekt pokrytí radarové záření pohlcujícím povrchem. Vrtulník je totiž hodně snadno detekovatelný díky odrazům rotujících částí, které jej pro radary dělají výrazně zřetelnější, než povrch samotného draku.

Poslední let 0387

A jak vlastně dopadl tehdy ten poslední let? Když mi bylo z letky na štáb zavoláno, jestli nechci „0837“ přelétnout do Želátovic, samozřejmě jsem odpověděl, že ano, ač se jednalo o skok možná ani ne desetiminutový. Bylo mi sice podivné, když se mě potkávající kolegové z letky různě potutelně ptali: „Ty poletíš tu osm-tři-sedmu?“.

Nevěnoval jsem tomu zprvu nějakou pozornost, až po několikátém dotazu jsem se od Radka Spáčila, který coby palubní technik letky měl letět se mnou, dozvěděl jádro pudla… Povídal něco jako: „nó… vrtulka je prošlá, dlouho to stálo, nesmíme tomu zavírat podvozek, už by se nemusel otevřít…“ plus zmínil pár dalších drobností.

Nu což, ve čtvrtek 14. prosince jsme se všichni sešli u vrtulníku, technici na něj načmárali nějaké nápisy a všichni jsme se na pancíř kabiny podepsali. Já pak vrtulník spustil, spojkou „Čárlí“ odroloval na místo vzletu, provedl kontrolní zavisení, vyzkoušel řízení a vrtulník pomalu rozeběhl. Nastoupal jsem do výšky asi 150 metrů. Potom jsem tak, abychom se vyhýbali obydleným místům a měli možnost „s tím v případě potřeby prásknout někam do pole“, zamířil na sever. Přelet proběhl s vysunutým podvozkem a zcela bez problému.

Před přistáním v Želátovicích jsem vyhodnotil vítr a vrtulník pak proti němu posadil přímo doprostřed nástupiště před vchod do budovy štábu. Po vypnutí motorů a dotočení rotorů jsme však zjistili, že proud vzduchu od rotoru směřující vpravo od nás vylomil dva rámy oken nějaké budovy. Inu, neměli okna zavřená a přece jen, proud vzduchu o síle 12 tun dokáže divy. Dotyčná okna budovy patřila kuchyni a střepy z vymlácených oken spadly přímo do připravované polévky. Příslušníci a zaměstnanci útvaru tak měli ten den o něco chudší oběd…


Last0387_1
Last0387_2
Last0387_3

Jaroslav Špaček
Foto: archív autora



Redakce ModelWebu děkuje firmě Armycast za poskytnutí vzorku pro recenzi.


Rubrika ArmyCast, Letadla - 1:32, Letadla - 1:48, Letadla - 1:72, Letadla - Doplňky | 1 komentář

Komentáře

1 odpověď k článku “Mi-24V Experimental aneb zcela jiný Hind…

  1. Filip 'speedy' Tomči napsal:

    Hezky napsané. Zajímavá kamufláž na Hinda.

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.