1/72 Douglas TBD-1 Devastator – Admiral

9.1.2014 - 5 150 přečtení

velky_1382974899

Firma AZ model před nedávnem uvedla na trh stavebnici tragicky proslulého torpédového bombardéru. Jak vlastně vypadá se dozvíte v tomto, poněkud zvláštním, pohledu do krabičky.

 Otevřený dopis Admiralovi

Tomáš "Maty" Matyska

 

Model: Douglas TBD-1 Devastator
Výrobce: Admiral
Materiál: Plast, PUR, čiré díly
Měřítko: 1/72
Katalogové číslo: ADM 7210
 

Vážený pane Admirale

Dovolte mi zareagovat na zařazení nových torpédových bombardérů Douglas TBD-1 Devastator, vyráběných vaší společností, k leteckým skupinám amerického námořnictva. Na tento typ naši piloti netrpělivě čekali dlouhá léta a současně od něj hodně očekávali. Není také divu. Pořádný Devastator v měřítku 1/72 zatím k dispozici nebyl, pominu-li stařičký Airfix, nebo o dost mladší, ale kvalitativně diskutabilní Valom. Devastatora prostě bylo třeba, doslova jako příslovečné soli. Přiznám se, že i já jsem byl zvědav na to, jak se vaše společnost popere se zpracováním modelu elegantního palubního bombardéru. Vím, že tento model měla původně vyrábět společnost Pavla, která však nakonec program "Devastator" vzdala a přenechala vaší továrně, která se rozhodla jej dál rozvíjet v edici Admiral. Jen díky tomu vše, co bylo u Pavly na TBD-1 vytvořeno, neskončilo v propadlišti dějin, což je věc chvályhodná. Bohužel k tomu se ale pojí i některá negativa nových letadel, která popíši v dalších částech dopisu.

 

První ohledání

Je nabíledni, že hned, jak byly Devastatory dodány, první, kdo měl možnost si je osahat byli mechanici. Postupně každého Devstatora vybalili z krabičky, která má boční otevírání, dostatečnou tuhost a zdobí ji celkem pěkná kresba předválečných strojů z letecké skupiny letadlové lodi Enterprise. Bohužel musím napsat, že nadšení není to slovo, kterým bych mohl charakterizovat první kontakt mechaniků s novým letadlem. Již při pohledu na jednotlivé panely je jasně viditelné nesouměrné rytí, které mechanici museli okamžitě upravit rydlem. Co se týče trupu, situace ještě není úplně nejhorší a vzhledem k zaměření modelu je vcelku i přijatelná. Bohužel ale na trupu najdeme mnoho nedostatků, způsobených špatnou přípravou mástrů, či forem, například nepěkné vrypy, většinou poblíž rytí, čemuž se, myslím, šlo vyvarovat. Současně mají trupy lehké otřepy, ovšem ne tak výrazné, aby se nedalo přimhouřit oko, zvláště opět s přihlédnutím na zaměření stavebnice. O něco hůře je na tom s rytím spodní polovina křídla, kde bylo nutné prorýt různé krytky a nutně i některé linky. S otřepy je to stejné, jako v případě trupu, tj. nic neopravitelného.

 

Velmi zlá situace je u horních polovin křídla. Na částech, které se u skutečných strojů sklápí, jsou na pravé polovině krytky příliš mělké, zatímco na polovině levé je zřejmě autor vytvořil nářadím vhodným spíše na sklizeň brambor. Na částech, které se nesklápěly sice takovou nuanci nenajdeme, zato krytky, které mají být napravo i nalevo stejně velké a mají mít stejný tvar jsou na každé straně jiné (viz foto).

 

Horní a spodní poloviny křídla pak mají jeden společný neduh. Jak známo, Devastator má křídla částečně potažená vlnitým plechem. Bohužel mezi jednotlivými vlnkami "plechu" jsou na povrchu křídel patrné výrazné nečistoty. Těžko říct, z jaké příčiny je povrch tak ošklivý, ale jisté je, že oprava bude velmi náročná, pokud se k ní mechanici vůbec odváží. Tohle ale barva neschová.

 

Průměrné rytí se nachází i na krytu motoru a určitě bude chtít prohloubit. Nejhorší rytí z celé stavebnice se pak nachází na vodorovných ocasních plochách. Dokonce i přechod mezi pevnou a pohyblivou částí se na levé i pravé části takřka ztrácí. Vezmeme-li v úvahu, že právě v tomto místě má být velmi hluboké, jedná se o problém, který bude nutno řešit. Stabilizační plošky jsou naryty křivě a také si zaslouží zvláštní pozornost. Co je pak na VOP úplně nejhorší je fakt, že naznačení vlnitého plechu zde nemá souvislou hloubku, ale přechází jakoby z negativu do pozitivu. Další fakt, se kterým se mechanici asi budou muset smířit, protože oprava je vcelku obtížná.

 

Detaily, jako podvozkové nohy, kola, vrtule a další mají výrazné otřepy a je nutno je odstranit. Na některých malých dílech je to docela dřina, nicméně to jde…

 

Nadstandardní PUR výbava

Lahůdkou ve všech směrech jsou PUR díly. Jejich kvalita je průměrná, až podprůměrná a největším jejich problémem je použitý materiál. Jeho tvrdost je totiž velmi rozličná a "nálitek" se sloupkem antény, kulometným dvojčetem a částí jeho lafetace je měkká tak, že jsou zmíněné díly skoro k nepoužití. Ovšem zas až tak moc nás to mrzet nemusí. Sloupek antény nebude těžké nahradit a vzhledem k tomu, že prosklení modelu je provedeno pouze v uzavřené podobě, lafetace ani kulometné dvojče vidět nebudou. U kulometného dvojčete jste se stejně, pane admirále, poněkud zmýlil, neboť takovou zbraní jsou vybaveny pouze stroje letky VT-8, z letadlové lodi Hornet, jejíž velitel cmdr. Waldron svoji peruť vede poněkud svérázným způsobem a zažité praktiky US Navy velmi rád, v rámci možností, přetváří k obrazu svému. Na jeho popud mechanici „jeho“ Devastatory vyzbrojili zdvojenou zbraní. Stroj od VT-8 však ve stavebnici nabídnut není, bude tedy nutné použít standardní sólo kulomet, který je obsahem plastikových výlisků. Bohužel je nevalné kvality. Návod na historickou věrnost nehledí a je zde počítáno pouze s "waldronovským" dvojčetem.

Mezi reziny nalezneme také kola a díly interiéru v proměnlivé kvalitě, ovšem poněkud lepší, než  jsou ty plastové.

Abych reziny jen nehanil, v porovnání s ostatními PUR díly je přítomen poměrně pěkně provedený motor Pratt and Whittney, který se mi docela líbí, ačkoliv by mohl být určitě lepší.

Překryt kabiny

Kvalita čirých dílů je na úrovni stavebnic z doby před dvaceti lety. Jejich čirost je diskutabilní a navíc, jak už jsem naznačil, provedení hlavního zasklení kabiny je pouze uzavřené. Nabízí se otázka, proč jsou ve stavebnici vůbec použity PUR odlitky interiéru, když přes bohaté rámování stejně nebude nic vidět!!!

 

Kompletace strojů u bojových útvarů

O nešvarech na povrchu jsem již psal a nyní Vás, pane admirále, seznámím s nepříjemnostmi, které mají moji mechanici s kompletací strojů. Pasování dílů je, na mou duši, těžká práce. Částečnou omluvou je fakt, že se jedná o malosériovou výrobu stavebnic, navíc ze základů, které vznikaly před dlouhými léty. To nelze přehlédnout, nicméně na dnešní dobu je kvalita dílů podprůměrná. I mnohem starší short-runové stavebnice podobného ražení se pasují poněkud lépe. Nejhůře se jeví pasování bohatého prosklení k trupu, se kterým mají mechanici hodně práce. Věřím však, že s trochou píle, zručnosti a odvahy se dílo zadaří a Devastatory budou ve vitrínkách…, ehm, chtěl jsem napsat v hangárových palubách, přibývat.

Návod je jednoduchý, místy dá práci orientovat se v něm, ale nakonec se z něj dá vyčíst vše potřebné. Musíme si ovšem dát pozor na "chybu" ohledně obranného kulometu, popsanou v odstavci s reziny.

 

Kamufláže a obtisky

Co se zbarvení týče, měl jste, pane admirále, celkem dobrý vkus. Dopřál jste nám celkem tři předválečné varianty. První nabízí pestrobarený stroj z USS Enterprise z března 1939, druhá pak celošedý stroj z USS Ranger 1941. Třetí varianta je tak trochu lahůdkou. Experimentální zbarvení, zkoušené na strojích US Navy v roce 1940. Za mne dávám výběru kamufláží jedničku, dokonce podtrženou.

Obtiskový aršík je na vysoké úrovni. Obtisky mají krásný soutisk a ani červené terčíky uprostřed hvězd „nešilhají“ tak, aby to bylo na postaveném modelu vidět. Pracovat s nimi jsem nezkoušel, ale věřím, že vše bude v pořádku.

 

Závěrem mého dopisu

Pane Admirále, jak jste z mého dopisu určitě pochopil, stavebnice nových torpédových bombardérů, dodané našim pilotům, nejsou žádná hitparáda. I přesto se z nich při poněkud větší trošce námahy dají sestavit letadla, která skutečně vypadají, jako Devastatory. Bohužel, pokud budeme v budoucnu zavlečeni do válečného konfliktu s Japonskem, obávám se okamžiku, kdy budu nucen poslat svoje torpédové bombardovací letce do útoku. Je jen otázkou času, kdy budou japonskými stíhači vymazáni z oblohy…

 

S úctou kontraadmirál Tomáš Matyska
KPM Kaznějov

 

Redakce ModelWebu děkuje za vzorek pro recenzi firmě Admiral.

 

Rubrika Admiral, Letadla - 1:72, Letadla - Náhledy do krabiček | 3 komentářů

Komentáře

3 odpovědí k článku “1/72 Douglas TBD-1 Devastator – Admiral

  1. Tomáš Macourek napsal:

    Tome, klobouk dolů, styl dopisu je vééélmi dobrý nápad! Pěkně napsaný!

  2. Tomáš 'Maty' Matyska napsal:

    Chtěl jsem to trochu odlišit od všedních recenzí. Díky moc za pochvalu, vážím si toho, že se dopis líbí!!!

  3. Roman "Randalf" Kresta napsal:

    Myslím, že to mohu prásknout - dopis ocenil i "pan Admiral".

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.