1/48 MiG-29UB Limited Edition, Eduard

29.11.2011 - 8 479 přečtení

image description

Firma Eduard pokračuje na vlně obchodně úspěšných re-edicí a také novinek čtvrtkových stavebnic letadel, které jsme vídávali na naší obloze. Po znovu objevených stavebnicích Su-25K, Su-17/22 a MiG-29A následuje náhled do limitky MiG-29UB. Pojďme se podívat, co u Eduardů přibalili do notoricky známé původní stavebnice od firmy Academy.

1/48 MiG-29UB Limited Edition, Eduard

Jaroslav "JaTro" Trojan

Model: MiG-29UB, Limited edition
Výrobce: Eduard (ex Academy)
Materiál: plast, lepty, PUR díly
Měřítko: 1/48
Katalogové číslo: 1162

Historie

MiG-29UB vykazoval odlišnou techniku pilotáže než ostatní bojové letouny ve výzbroji VVS, tudíž dne 19.1.1976 OKB MiG obdržela za úkol zpracovat projekt dvoumístné cvičně-bojové modifikace tohoto stroje se zdvojeným řízením. První ze dvou prototypů  MiGu-29UB vzlétl 29. dubna 1981. Druhý prototyp byl odzkoušen dne 23. srpna 1982. V letech 1985 - 1991 bylo vyrobeno v Gorském závodě č. 21 celkem 221 sériových MiGů-29UB. Pro kompletaci letounů prvních sérií posloužily konstrukční celky (vyjma prodloužené přídě trupu s dvoumístným pilotním prostorem) moskevského závodu č. 30, který zajišťoval produkci jednomístných MiGů-29. VVS převzalo pouze okolo 160-ti MiGů-29UB a ostatní stroje šly na export. V 90. letech bylo speciálně pro zahraniční zakázky vyrobeno ještě dalších 22 sériových MiGů-29UB.

Odlišnosti mezi MiG-29A a MiG-29UB

  • nová přední část trupu s větší délkou (o 100 mm), výrazně štíhlejší špicí bez radomu radiolokátoru a tandemově uspořádanou dvoumístnou pilotní kabinou se sedadlem žáka vpředu a sedadlem instruktora vzadu na místo jednomístné pilotní kabiny (přední pilotní prostor s pracovištěm žáka se ale nachází blíže u špice přídě než jediný pilotní prostor MiGu-29)
  • plně zdvojené řízení
  • omezená raketová výzbroj na PLŘS krátkého dosahu s IČ navedením (absence palubního radaru)
  • absence výmetnic klamných cílů BVP-30-26
  • rozšířené vybavení o systém, který slouží pro výcvik navigace, létání podle přístrojů, přístrojového přiblížení na přistání a systém, jenž umožňuje simulovat mimořádné situace (např. selhání některého přístroje) a použití různých typů zbraňových systémů

Stavebnice:

Po otevření tuhé dvoudílné krabice s obrázkem polského MiGu-29UB nalezneme 6 rámečků šedé barvy a jeden čirý rámeček. Mimo jiné  objevíme v krabici samostatně zabalené eduardní resinové díly Brassin, dvě planžety s lepty (z toho jedna barevná), film pro znázornění sklíčka zaměřovače, vykrývací masky a samozřejmostí je barevný návod a kvalitní obtisky vytištěné u italské firmy Cartograf.

Výlisky:

Výlisky pochází od korejské firmy Academy. Formy jsou staré téměř 20 let, proto se nemohou srovnávat svou kvalitou se současnými stavebnicemi. Výlisky jsou z šedého měkčího, dobře opracovatelného plastu. Na menších dílech nalezneme otřepy a výraznější dělící roviny. Na povrchu je jemné, přesto dostatečně hluboké rytí a na některých místech pozitivní nýty. Bohužel stavebnice má mnoho nepřesností. Pokusím se zde vypsat ty nejdůležitější.

  • Přechod mezi přední podvozkovou šachtou a sacími kanály by měl být plynulý, nikoli schod, který je u stavebnice.
  • Podvozkové šachty postrádají detaily.
  • Dalším nedostatkem, který je poměrně znám, jsou trysky. Tvarově nejsou příliš ideální a chybí detaily.
  • Horní sací kanály na tom nejsou také příliš dobře. Při otevřené konfiguraci neodpovídají realitě.
  • Ústí sacích kanálů jsou úzká a je nutné je podle dostupných výkresů rozšířit.
  • Centroplán také neodpovídá výkresům. Ve střední části je široký a na konci se zužuje.
  • Podvozkové nohy a kola také nejsou podobné předloze. Podvozkové nohy jsou delší a kola postrádají detaily.
  • Motory by měly být posunuty lehce dozadu a jejich přechod na hřbetě do trupu by měl být plynulejší.
  • Kokpit postrádá detaily.
  • Půdorys přechodu křídel ke špici letounu neodpovídá výkresům.


Čiré díly

Čiré díly nalezneme samostatně zabalené, proto se nemůže stát, že bychom měli na dílech škrábance, nebo jiné požkození. Na překrytu kabiny jsem nenalezl žádný kaz, rovněž nenalezneme žádnou dělící rovinu přes celý překryt, jak u některých stavebnic bývá. Tloušťka překrytu kabiny je v porovnání s fotografiemi skutečného stroje akceptovatelná.

Doplňky

Eduard, jak už jsme zvyklí, přidal do své stavebnice několik doplňků. Jedním z nich jsou plechy. Barevné plechy vylepší převážně Brassinový interiér o palubní desky, detaily ovládacích panelů, pásy na sedačky. Standardní planžeta obsahuje díly, které řeší detaily převážně exteriéru, jako jsou například sací kanály, trysky, antény, avšak i překryt kabiny. Mezi doplňky také nalezneme film pro znázornění sklíčka zaměřovače. Další doplněk jsou masky. Jsou vyrobeny z Kabuki pásky. Ty využijeme při maskování koleček a kabiny. Posledním doplňkem, který model vylepší o mnoho detailů, jsou Brassiny. Díky těmto Brassinům zcela nahradíme původní kokpit ze stavebnice včetně sedaček a jako třešničkou na dortu jsou dvě helmy. K postavení polského stroje také využijeme několik doplňků jak Brassinových tak leptaných.

Návod

Návod je vytištěn barevně na kvalitním bílém papíře. Obsahuje sedmnáct stran. Oproti MiGu-29A, kde byl zvlášť vytištěn návod na umístění popisek a masek. Zde jej najdeme jako součást celého návodu. Na posledních stranách nalezneme kamufláže. Poslední kamufláž "F" je umístěna na první straně návodu a to pouze její bokorys. Zbytek kamufláže nalezneme na stránkách výrobce.

Obtisky:

Obtisky jsou kvalitně vytištěny u známé italské firmy Cartograf. Na větším archu nalezneme většinu obtisků jako jsou popisky, znaky, čísla. Na druhém, menším archu nalezneme pouze emblém, který nese v kamuflážním schématu polský stroj.

Kamufláže

  • A. MiG-29UB, 1. eskadra taktického letectva, základna Minsk Mazowiecki, Polsko, 2009: Polské letectvo disponuje 32 MiGy-29. Získalo je jak přímo ze Sovětského svazu, tak pozdějším odkupem z České republiky čí Německa. Tento stroj náleží k 1. eskadře taktického letectva, která používá letiště Minsk Mazowiecki. Výrazný emblém jednotky byl nastříkán v roce 2009 při příležitosti leteckého dne, který se konal na letišti Góraszka. Odkazuje na 7. stíhací eskardu Tadeusz Kościuszko, což byla jednotka bojující proti ruským bolševikům během sovětsko-polského konfliktu v letech 1919-20. Její jádro tvořili američtí piloti.
  • B. MiG-29UB, 31. gardový stíhací letecký pluk, základna Zernograd, Rusko, 2006: MiGy-29 z 31. GvIAP (gardový stíhací letecký pluk) dostaly u této jednotky nový barevný kabát. Kamuflážní schéma mělo lépe ochránit letoun pod širým nebem. MiG-29UB výr. č. 50903013814 se stal v roce 2006 prvním ze strojů 31. GvIAP,  jež byly přestříkány šedými odstíny. Na levé straně přídě letounu najdete gardový znak. Ruská trikolóra a žlutočerné pruhy na SOP nesly všechny MiGy-29 jednotky, žraločí doplňky se v různých podobách vyskytovaly na většině z nich.
  • C. MiG-29UB, 11. slp, základna Žatec, Československo, červenec 1989 až říjen, 1993: Letoun výr. č. 50903014528 je druhým dvojmístným strojem, který sloužil u československého letectva. Dodán byl přímo ze Sovětského svazu dne 1. července 1989. Po zrušení 11. slp v Žatci putoval spolu s devíti jednomístnými MiGy-29, jež při rozdělení Československa připadly České republice, na letišti Planá u Českých Budějovic k 1. slp.
  • D. MiG-29UBS, 1. stíhací letka, základna Silač, Slovensko, od roku 1993: Dvoumístná devětadvacítka výr. č. 50903013244 byl prvním ze dvou strojů tohoto typu, který obdrželo československé letectvo. Byl dodán dne 28. dubna 1989 a poté sloužil u 11. stíhacího pluku v Žatci. Při rozpadu Československa připadl Slovenské republice, kde létá u 1. stíhací letky na letišti Silač. Letoun prošel modernizací, která spočívala v zástavbě navigačních prostředků/systémů, a zároveň byl přeznačen na verzi UBS.
  • E. MiG-29UB, Azerbajdžánské letectvo, základna Zeynalabdin Tagiyev, 2007-2011: Azerbajdžán získal celkem 15 MiGů-29 (14 jednomístných a 1 dvoumístný) letech 2006 až 2009, kdy koupil přebytečné letouny z Ukrajiny. Letadla byla dodána z ukrajinských skladů, prošla generální opravou, modernizací a dostala nové kamuflážní schéma, Nyní slouží na základně  Zeynalabdin Tagiyev poblíž Baku, dříve známé pod názvem Nasosnaja.
  • F. MiG-29UB, 1. slp, základna Planá, České Budějovice, Česká republika, říjen 1993 až 1995:  U 1. slp létala tato spárka pouze krátce a dostala zde tygří doplňky na VOP a jinou barevnou podobu opeřence na levé SOP. Pravý koncový oblouk nese po opravě nový nátěr. V roce 1995 se stala součástí obchodu, kdy byly všechny české MiGy-29 prodány do Polska výměnou za vrtulníky W-3A Sokol. V Polsku byl letoun po generální opravě přestříkán kamuflážním nátěrem složeným ze šedých barev a pod číslem 28 přidělen k 1. eskadře stíhacího letectva.

Další možné použitelné doplňky

K vylepšení MiGu-29UB lze také využít různé doplňky. Několik sad vyrábí přímo Eduard. Jako první můžeme použít set Kat.č.: 48438 (MiG-29 čechlo 1/48), který nám umožní zakrýt sací kanály. Další set s označením Kat.č.: 48437 (MiG-29 schůdky a chodníčky 1/48) nám vyřeší problém s horními sacími kanály a jako doplněk k podložce můžeme přistavit schůdky. Posledním fotoleptaným setem je Kat.č.: 48435 (Sovětský set raket AA MiG-29/ Su-27 1/48). Tento set pozvedne detaily sovětské podvěšené výzbroje, která je také obsahem stavebnice. Ani v oblasti setů Brassin  nezůstal Eduard pozadu a vydal kola pro MiG-29. Tento set nalezneme pod Kat.č.: 648037 (MiG-29 kola 1/48).

Dalším výrobcem, který nám může nabídnout doplňky k modelu, je Aires.  Model můžeme vylepšit detailními podvozkovými šachtami Cat.num.: 4188 (MIG-29A Fulcrum wheel bay). Další set, který nám velmi pomůže vylepšit vzhled je Cat.num.: 4189 (MIG-29A Fulcrum exhaust nozzles). Jak jsem se již zmínil, Academy trysky příliš nedomyslela, takže je lze jednoduše nahradit tryskami Aires. Posledním setem, co vydává firma Aires je Cat.num.: 4365 (MiG-29 Fulcrum airbrakes). Tato sada nám nahradí brzdící klapky, které jsou sice ve stavebnici, ale postrádají detaily.

Další český výrobce nám také nabídne několik drobných resinových setů, které nám pomohou vylepšit model. Snímače ve stavebnici nejsou přiliž kvalitní, můžeme použít set QB 48 118 (Sensing Units). Další set jsou pitotky, které nalezneme pod QB 48 148 (Pitot Tubes). Ve stavebnici jsou součástí špice, a pokud je neulomíme při stavbě, stejně budeme muset srazit dělící rovinu, načež nám v řezu vznikne spíše ovál než kruh.Poslední dva sety nám pomohou zakrýt přední vstupy vzduchu QB 48 362 (Air Intake Covers) a trysky QB 48 363 (Exhaust Covers). Tyto dva sety pravděpodobně využijeme pouze tehdy, když nebudeme upravovat výkresovou přesnost předních sacích kanálů a ponechání původních trysek.

Poslední set, který se ke mně dostal je MIG 29 UB (cockpit set for Academy kit) od maďarské firmy FM Detail, kterým lze nahradit kokpit ze stavebnice. Zde je ovšem na zvážení, zda opravdu chceme nahradit kokpit tímto setem, i přes to, že Brassinový kokpit, který vyrábí Eduard je naprosto dostačující a kvalitou předčí i výše zmiňovaný set od firmy FM Detail.

Závěr

Za chyby výlisků Academy, Eduard samozřejmě nemůže, ovšem udělal vše proto, aby tento model vyšperkoval a pozvedl jeho kvalitu, což se povedlo na výbornou. Osobně doufám, že Eduard bude nadále pokračovat v těchto re-edicích, protože jsou zajímavé a nepostradatelné pro sběratele.

Nakonec bych chtěl poděkovat Martinu Janouškovi, který mi poskytl podklady, informace a materiál nejen k této recenzi.

Jaroslav "JaTro" Trojan, KPM Znojmo

Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutý vzorek k recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.