1/48 Mikojan-Gurjevič MiG-21MF ProfiPACK od Eduarda – stavba

15.6.2011 - 7 637 přečtení

Přebal

Pojďte se podívat, jak se staví letošní březnová novinka - čtvrtkový MiG-21 od firmy Eduard.

Stavba Edí jednadváci

Daniel "Skřivan" Křivánek

Model: Mikojan Gurjevič MiG-21MF
Výrobce: Eduard
Materiál: plast, lepty, PUR
Měřítko: 1/48
Kat. číslo: 8283

Náhled na krabičku od Martina 'Černocha' Černého je zde.
Stavbu si můžete projít na ModelForu krok po kroku zde.
Galerie hotového modelu na ModelForu je zde.

Tentokrát jsem stavbu začal netradičně a to slepením a nabarvením podvozkových šachet a trysky motoru. Už tady bylo znát, že je model velice promyšlený a všechno nádherně pasuje. Se stavbou kokpitu, jsem trošku otálel, protože bylo je nutné si barvu na kokpit namíchat. Tedy pokud nepoužijeme barvu AKAN, která tuto barvu kokpitu dělá. Způsobů míchání této barvy se na MF objevilo několik. Vycházel jsem z návodu uváděné barvy H46 a přimíchával jsem k ní barvu Tamiya X-14. Po nastříkání kokpitu a slepení jednotlivých podsestav, jsem provedl wash a následně kokpit přestříknul polo-matným lakem Gunze. Před slepením trupu je potřeba vlepit a nastříkat kužel radaru. A tady mají Edíci jednu z prvních chyb. V návodu uvádí kužel stříknout zelenou Mr.C6, ale v kamuflážních schématech je uváděna zelená, která je na všech krytech radarů a to Mr. C 66. Nechal jsem se nachytat, takže jsem pak musel opravovat.

Ještě je potřeba do kuželu vložit nějakou zátěž. V návodu se neuvádí kolik dát zátěže, tak jsem tam přihodil přiměřeně, ale mohlo by být i méně. Ve své stavbě jsem model nepřerýval a ani nezvýrazňoval nýty. Úkol zněl jasně - vyzkoušet, jaký vyjde model bez úprav.

Slepení trupu bylo dílem okamžiku, stačilo přiložit a spoj přejet lepidlem, já použil Mr. Cement S. Spodní část křídla je vylisována s trupem, takže máme krásně danou geometrii a úhel křídla. Při lepení křídla je lepší nalepit na spodní díl křídla B3 díly B8 a B9 a napasovat k trupu. Je potřeba trošičku roztáhnout trup a nevznikne nám žádná mezera a pak vše stačí přejet jen lepidlem. Při lepení dílu A2 brzdícího štítu je dobré se držet návodu a nalepit ho až při nalepeném křídle. Já to udělal opačně a trošku se změnil rádius trupu s křídlem a nesedlo to úplně nejlépe a v této oblasti se to blbě brousilo. Přilepení hrbu a směrovky nečinilo žádný problém - krásně sedlo. Nalepení ostatních drobných dílů je dílem mžiku. Labužníci si mohou odvrtat některá přisávadla.

Trošku jsem bojoval s přilepením čelního štítku, ale nakonec se to jakž takž povedlo. Pitotky a aerodynamické plůtky jsem se rozhodl nalepit až po nástřiku, protože jak se znám určitě bych je při první příležitosti urval. Výškovky jsem měl v plánu nalepit až nabarvené na hotový model. Až na nějaké drobnosti byla stavba naprosto bezproblémová a když už byla tedy hrubá stavba hotová konečně se mohlo začít s barvením.

A ta začíná samozřejmě klasikou a to je přípravný surf. Tady na mě vykouklo několik škrábanců a vrypů, takže začalo obligátní kolečko tmelení a broušení.  Když už jsem měl několik koleček za sebou, začal jsem konečně s barvením. Jako první jsem nastříkal výtokovou trysku. Po zamaskování přišly na řadu dielektrické kryty a přestříkání kužel. Po zamaskování těchto krytek pomocí masek ze stavebnice jsem mohl začít kamuflovat. Pro svůj model jsem si vybral "Poláka" a začal jsem klasicky spodkem. Pak nějaké to stínováníčko. Zamaskování přechodů a mohlo se jít na vršek, zde opět klasika napřed světla barva stínování a tmavá. O barvení podvozků, krytů a kol není potřeba se moc zmiňovat, a stačí barvit prostě podle návodu a citu každého modeláře.  A když už bylo hotovo, mohlo se jít na obtisky.

Prvně jsem začal s "hlavními" obtisky. Polská mašina jich moc nemá, tak to byla otázka dvou večerů. Tyhle obtisky krásně zareagovaly na vodičky GSI. Po dokonalém zaschnutí obtisků jsem se vrhnul na popisky a že jich bylo. Ty mi trvali asi týden. Popisky mi připadají tlustší a vystupují na povrch. Já se rozhodl použít popisky ruské i když by bylo asi lepší použít popisky polské, ale to by musel výrobce dát do balení i popisky k letounům ostatních států.

U popisek jsem v ruském provedení narazil na několik problémů a to: Popiska S12 je pouze v modré barvě, tudíž nejde použít na šedé a NMF stroje stejně tak popiska S96. Popiska S66 je pouze v češtině.

Po týdenní obtiskové seanci následovalo sjednocení povrchu. Spodek jsem přestříkl silně zředěnou spodní kamuflážní barvou a vršek mixem vrchních barev. Následoval tenká vrstva laku, odmaskování dielektrických krytů a napuštění spár olejovkou. Použil jsem MIG Cold grey wash - který je v lahvičce Dark grey.

Po setření jsem celý model zalakoval polomatným lakem. No a teď následovalo nalepení podvozků, krytů a drobotě.

Co k této stavebnici závěrem napsat.  Já jsem si stavbu užíval. Díly do sebe pasují natolik dobře, že člověk kolikrát přestane u lepení myslet a jen tupě lepí jednotlivé díly, ale i zde platí ono pověstné dvakrát měř jednou řež.  Stavebnici lze doporučit středně zkušenějším modelářům. Můj názor je, že se MiG Eduardův vydařil a je na každém modeláři jak si ho dál vyšperkuje, ale mě za sklo bohatě stačí.

Daniel "Skřivan" Křivánek, MK Apolo Kopřivnice

Redakce Modelwebu děkuje firmě CzechKits za poskytnutí stavebnice pro recenzi.

Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.