1/48 Velveta – Limited edition – Eduard

23.10.2017 - 1,617 přečtení

20934101_1775578915790381_3237856726986175324_o

Spitfiry pro Izrael v podání Eduardu v měřítku 1/48.

Operace Velveta

Jaroslav Hátle


Název: Velveta - Spitfire for Israel
Měřítko: 1/48
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: 11111



Historie

V červenci 1948 podepsala vláda Československé republiky smlouvu s nově vzniklým Státem Izrael na dodávku padesáti stíhaček Supermarine Spitfire LF Mk.IXe. Za každý jeden letoun si československá vláda účtovala 23 tisíce dolarů. Jejichž služba v československém letectvu se pomalu chýlila ke konci, neboť po „únorovém vítězství pracujícího lidu“ Britové zastavili dodávky náhradních dílů. Udržení letuschopnosti Spitfirů tak bylo dlohodobě neudržitelné, proto odprodej za dobrou cenu byl výhodný.


Na rozdíl od dodávek letounů Avia S-199 - které byly do Izraele dodávány rozmontované na palubě transportních letounů - bylo z časových důvodů rozhodnuto, že Spitfiry budou dopraveny po vlastní ose. Dělo se tak ve dvou etapách – první z Kunovic do Podgorice v Jugoslávii (dnes hlavní město Černé Hory) a druhé z Jugoslávie do Ramat Davidu v Izraeli. Jelikož obě vzdálenosti byly mimo dolet Spitfiru, byly letouny vedle klasické potrupové nádrže doplněny dvojicí přídavných nádrží z Messerschmitu 109, podvěšených na pumových závěsnících pod křídly.


Samotný přelet letounů, který obdržel krycí název "operace Velveta", se uskutečnil v září (operace Velveta I) a v prosinci (Velveta II) 1948. Zajímavostí je, že při první etapě přeletu, tedy z Československa do Jugoslávie měly letouny namalovány jugoslávské výsostné znaky, až v Podgorici byly znaky přemalovány na izraelské. Mezi piloty, kteří Spitfiry do Izraele přelétávali bylo i několik známých jmen, významných pro historii izraelského letectva (IDF/AF) – např. Modi Alon (autor prvního sestřelu v historii Izraele, první velitel 101. tajeset), Mordechai Hod (velitel letectva v letech 1966 až 1973, spoluautor plánu prvního úderu šestidenní války), Danny Šapira (dlouholetý špičkový zkušební pilot IDF/AF, první člověk za železnou oponou, který pilotoval MiG-21) nebo John McElroy DFC&.bar (kanadské eso z druhé světové války s 9 sestřely).


Z Kunovic k přeletu postupně odstartovalo dvacet Spitfirů, do Izraele jich však doletělo pouze patnáct. Tři letouny při přeletu havarovaly, přičemž jeden izraelský pilot zahynul a dva byly zabaveny řeckými úřady po nouzovém přistání na ostrově Rhodos. Zbytek zakoupených Spitfirů byl rozmontován, naložen do beden a do Izraele doručen lodí.


Stavebnice

Pod názvem Velveta vydal Eduard limitovanou edici svého povedeného Spitfiru LF Mk.IX v měřítku 1/48, věnovanou službě v izraelských vzdušných silách; nese zajímavé katalogové číslo 11111.


Po otevření krabice na nás vykouknou dva igelitové sáčky se čtyřmi rámečky ze středně šedého plastu a jedním rámečkem z plastu čirého, sáček se čtrnácti odlitky z polyuretanu, jeden štítek s barvenými leptanými díly, aršík s předřezanými stříkacími maskami, dva obtiskové aršíky a samozřejmě stavební návod.

Čtvrtkový model Spitfiru od Eduardu je na trhu již několik let, a je naší modelářské veřejnosti již dobře znám. Přímo zde, na stránkách ModelWebu vyšlo několik recenzí, pro připomenutí jedna za všechny. Myslím proto, že o samotných stavebních dílech není nutné se znovu rozepisovat. Podstata této limitované edice totiž spočívá v nabídce letounů izraelských vzdušných sil a v řadě různých kamuflážních schémat.


Nové však jsou polyuretanové odlitky. Je jich celkem čtrnáct a představují díly výfuků a podvozkové kola.

Výfuky máme k dispozici ve dva druzích – s kruhovým průřezem a s průřezem oválným. Jednotlivé výfuky mají znázorněné svary i "odvrtané" konce. Je příjemné, že ke každému druhu výfuku máme dva rezervní kusy. Další dva resinové díly slouží k usazení každého jednoho výfuku do trupu.



Stejně detailně jsou odlita i kola podvozku. Ke kolům podle návodu patří i odlévané disky kol, v mé krabici ale chyběly.


Obtisky

Obtisky jsou rozmístěny na dvou aršících, oba pochází z domácí tiskárny Eduardu. Je vidět, že se Eduardi v kvalitě tisku zlepšují, neboť ostrost tisku je o dost lepší, než když před pár lety s vlastním tiskem začínali.


První aršík obsahuje označení a symboly, charakteristické pro tuto limitku. Při zvětšení jsou sice znát trochu roztřesené hrany především černé barvy, ale počítám, že na modelu to vidět nebude.

Druhý aršík obsahuje popisky a je totožný s jinými přebaly Spitfiru Mk.IX.


Kamuflážní schémata

Stavebnice nabízí šest kamuflážních schémat izraelských Spitfirů. Nutno poznamenat, že název stavebnice je trošku zavádějící, neboť kamuflážní schémata nepředstavují pouze letouny, účastnící se operace Velveta, ale obecně Spitfiry ve službě IDF/AF, z toho jeden letoun z nabídky ani nepochází z Československa.


  1. Spitfire LF Mk.IXe 2057, TE554, 105. tajeset, Ramat David, 1955. Dodnes letuschopný slavný černý Spitfire, který si v roce 1954 jako osobní letoun vybral tehdejší velitel základny Ramat David, pozdější velitel letectva, ministr obrany a nakonec prezident Státu Izrael generál Ezer Weizman. Poté, co generálu Weizmanovi bylo znemožněno letoun pilotovat osobně, jeho knyplu se ujal neméně slavný zkušební pilot Danny Šapira. Není bez zajímavosti, že o letoun se po technické stránce svého času osobně staral pozdější hlavní inženýr izraelského letectva plukovník Nori Harel, nejmladší absolovent kurzu pro izraelské letecké mechaniky v Liberci v roce 1948.
    Letoun je na všech plochách nastříkaný lesklou černou barvou s červenými doplňky. V průběhu let umístění a velikost červených doplňků měnilo, takže když uvidíte fotografii s jinými červenými doplňky, nemusíte Eduardy hned obviňovat z chyby.
  2. Spitfire LF Mk.IXe 2010 / 25, SL628, 101. tajeset, Hatzor, 1949. Letoun nese původní britskou kamufláž ze zelené a šedé barvy, kterou doplňují prvky markingu, typické pro 101. tajeset – červený vrtulový kužel a červeno-bíle pruhované směrové kormidlo (ačkoli původně se jednalo o identifikační označení pro pozemní jednotky). Žlutý nápis Virginia XII pod kabinou se na svém místě nacházel již v době, kdy Izraelci letoun v Kunovicích přebírali. Letoun v prosinci 1948 (operace Velveta II) do Izraele přelétnul John McElroy.
  3. Spitfire LF Mk.IXe 2058, TE515, 105. tajeset, Ramat David, 1953. Letoun byl již v Československu zbaven kamuflážních barev, doplněn černým pásem proti oslnění a červeným bleskem na trupu. V tomto zbarvení jej na leteckých dnech předváděl škpt. Karel Pošta. Zbarvení si letoun ponechal i v Izraeli, kde vedle izraelského označení obdržel i jméno Kosta na pravé straně motorového krytu a zleva bylo do červeného blesku vepsáno jméno Odette. V obtiscích je blesk i ve světle modré podobě. Na některých fotografiích je sice vidět, že blesk je tmavší než červený vrtulový kužel nebo pruhy na kormidle, podle mého názoru však rozhodně nejde o světle modrou.
  4. Spitfire LF Mk.IXe 2035, TE575, 105. tajeset, Ramat David, 1950. Letoun nese původní britskou kamufláž ze zelené a šedé barvy a ač již přeřazen ke 105. tajeset, stále nese marking patřící předchozímu uživateli, 101. tajeset. Letoun byl do Izraele dodán lodním transportem.
  5. Spitfire LF Mk.IXe 2079, 107. tajeset, Ramat David, 1954. Tento letoun, jako jediný v nabídce schémat, nepocházel z Československa, byl dodán z Itálie. Letoun byl zbaven kamufláže a provozován v barvě kovu s černým pruhem před kabinou, modrým vrtulovým kuželem a modrými pruhy na směrovém kormidle.
  6. Spitfire LF Mk.IXe 2003, TE531, 105. tajeset, Ramat David, 1953. Letoun nese zbarvení, které předznamenalo první standardní kamufláž letadel IDF/AF, aplikované od počátku roku 1956. Kamufláž je složena z polí tmavé modrošedé a hnědo-pískové barvy. Zda to byly tytéž odstíny, jako v pozdější standardní kamufláži, těžko říct. Zbarvení doplňují žlutý vrtulový kužel a žluto-černě pruhované směrové kormidlo, na levé straně motorového krytu pak znak jednotky.


Závěr

Vybraná kamuflážní schémata, neboť právě schémata jsou v tomto případě to podstatné, zdařile reprezentují zbarvení Spitfirů v průběhu služby v IDF/AF, žádná podoba zbarvení není vynechána. Při srovnání s fotografiemi předloh jsem žádné významnější odchylky od originálů neobjevil.


Jen mi přijde trochu škoda, že Eduard do nabídky nedal i letoun v podobě z operace Veleveta, tj. s dočasným označením a s dvojící nádrží z Messerschmitu. Na druhou stranu by však nové díly odlité z resinu nejspíše zvýšily cenu stavebnice.


Za všechny obdivovatele izraelských vzdušných sil dávám 9,5 bodu z deseti. Ten půlbod dolů je za chybějící resinové disky kol.


Jaroslav 'Tango' Hátle
SPL Liberec


Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard M. A. za poskytnutý vzorek k recenzi.


Rubrika Eduard, Letadla - 1:48, Letadla - Náhledy do krabiček | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.