1/72 Supermarine Spitfire Mk.IXc (late version) – Eduard | stavba

6.11.2016 - 1 511 přečtení

eduard_logo

Stavba prvního vydaného Spitfira od Eduarda v měřítku 1/72...

Jan Starý

70121_Spitfire_Mk.IXc_late_version_krabice_4_2016_TISK_KB Název: Spitfire Mk.IXc (late version)
Měřítko: 1/72
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: 70121

 

Na stránkám ModelWebu jsem stavebnici představil (zde) a také jsem postavil fit test (zde). Dnešní článek bude pojednávat o samotné stavbě. Volba padla na kamufláž B se strojem ML296.

Kokpit

Práce začaly na kokpitu. Jeho díly mají posunutou dělící rovinu, takže začištění bylo nutné a pracné. Jak jsem již psal ve fit testu, tak je potřeba lehce upravit místo pro nasazení sedačky (díl B53). Sedačka má z boku otvor pro poutací pásy, který je potřeba "prošťouchnout", aby bylo možné pás prostrčit. Slepenou a nabarvenou sedačku jsem opatřil poutacími pásy (díly PE22) a celek přilepil k zadní desce. Čepy, na které se má deska nalepit, jsou širší než otvory. Já skalpelem ořízl čepy. Po nabarvení ostatních dílů následovala kompletace. Vše sedělo jak má. Barvu kokpitu jsem použil Agamu Red line B10.

Trup

Po nabarvení boků vnitřku trupu následovalo nalepení kokpitu. Nejprve na jeden bok, pak přiklopeno druhou částí trupu. Opět vše parádně sedí. Žebro, díl B37 je o malinko menší než místo v trupu, do kterého se má nalepit. Usadil jsem ho až po slepení trupu, aby bylo lépe vycentrované. Přiznám se, že jsem zapomněl vlepit vzpěru do motorového prostoru B8 a obával jsem se, co by to mohlo způsobit. Ale trup je tak pevný, že to nemělo vliv v dalších fázích stavby. Trup jsem po přebroušení lehce stříkl surfacerem pro kontrolu. Následovalo slepení motorového krytu a usazení na trup. Celek jsem nechal pár dní "zrát". Kryt motoru jsem přilepil na celek, protože se letadlo jako celek drží lépe než samotný malý kryt a tím se lépe brousil. Broušení vrchního motorového krytu vyžaduje opatrnost a v případě ztráty nýtů jsem je upravoval. U dílů H9 a H10 jsem strhl ostré hrany před nalepením. Zde je potřeba dát pozor na geometrii.

Křídla

Šachty v křídlech sedí taktéž parádně. Úmyslně jsem použil lepidlo Revell Contacta ve větším množství, aby lepidlo vyteklo. Kde nevyteklo, tak jsem použil tmel. Po pár dnech jsem spoje přebrousil smirkem, nalepeným na kulaté tužce oboustrannou lepící páskou. Podle zvolené kamufláže jsem tenkým vrtákem udělal dírky pro externí nádrž a nalepil vrchní díly křídel. Odstranil jsem vymezovací čepy, protože se mi s nimi nedařilo křídlo slícovat.

Sestavení v celek

Po předešlých operacích následovalo slepení trupu a křídel. Trupu se do křídel moc nechtělo. S použitím přiměřené síly jsem křídla prohnul a trup dovnitř vložil. Sedí to opravdu velmi přesně a těsně. Spoje jsem zalil opakovaně lepidlem Extrathin a nechal zase pár dní schnout. Během toho jsem si připravil spodní kryt motoru, nalepil ho na celek a spoje přebrousil. Dále jsem nalepil lepty chladičů a nalepil jejich oplechování. Už u fit testu se mi osvědčilo nejprve nalepit jeden bok, k němu střed a pak druhý bok. Po nalepení antény a kanónů jsem vymaskoval čiré díly a přestříkal surfacerem 1000 a ještě poopravil co bylo třeba. Masky sedí jak mají a velmi zjednoduší práci. Po nastříkání surfaceru je vidět nestejné nýtování na různých dílech. Nejhlubší a zároveň i největší nýty jsou podle mě na oplechování chladičů.

Kamufláž

Po opravách následovalo ještě lehké přestříkání opravených míst surfacerem. Na kamuflážní barvy jsem zvolil sadu barev RAF od GSI. Nejprve přišla na řadu vrchní oceánská šedá C362. Po zaschnutí tmavá zelená C362 a nakonec střední oceánská šedá C363. Barvu pruhu na trupu jsem volil XF-21 od Tamiya a použil ji i na vrtulový kužel. Žlutý pruh na náběžné hraně křídla je v návodu vyznačen k dílům D19 a D20 při horním a spodním pohledu. Při bočním pohledu je pruh až k pozičním světlům, jak má správně být.

Obtisky

Práce s obtisky byla velmi dobrá. Za pomoci chemie sedly do nýtování i rytí bez problémů. Roundely na trupu jsou stejné velikosti jako jsou nakresleny v návodu, ale návod nekoresponduje se stavebnicí, takže jsou roundely menší. Popisky jsem se snažil usadit všechny a snad jsem na žádný nezapomněl. U popisku s číslem 39 na pravém boku motoru je neshoda. V návodu je ENGINE STARTER PLUG, ale v obtiscích je jiný text a ten který tam být má, jsem nenašel. Po usazení všech obtisků byl model zalakován lesklým lakem, následovalo napuštění rytí a nýtů olejovou barvou. Po setření jsem model zalakoval matným lakem a odložil na stranu.

Drobné díly

Následovalo sestavení drobných dílů. Disky kol je potřeba více začistit, mají ostré hrany a lehké otřepy, které nejsou na první pohled patrné. Podvozkové nohy mají posunutou dělící rovinu a je třeba hodně opracovat a začistit a tím jak jsou členité, tak je opravdu potřeba trpělivost. Díly vrtule je také potřeba více očistit, hlavně strhnout ostré hrany a u listů odstranit přechod lisovací formy. Na pohyblivém krytu kabiny masky také sedly jak mají. Všechny tyto díly, včetně pitotky, jsem v nabarveném, ale nezalakované stavu přilepil na model tak, aby nebylo nikde vidět lepidlo. Vše jsem pak na modelu zalakoval matným lakem.

Hotový model - závěr

Po sestavení všech částí je model hotov a jako celek působí velmi pěkně. Celoonýtovaný povrch je velmi pěkný, ale je třeba být opatrný, abychom o něj nepřišli při broušení spojů, ale případná náprava není těžká. Postačil mi vrtáček o průměru nýtů. Nejslabším článkem této stavebnice vidím pracnost na dílech, které mají posunutou dělící rovinu. Nepřesnosti v rozměrech roundelů jsou pro někoho podstatné, pro někoho zanedbatelné, to už je na každém. Stavebnice sice obsahuje velké množství dílů, což spoustu modelářů může odradit, ale není se čeho bát. Sám za sebe tuto stavebnici mohu doporučit a můžeme se těšit na další stroje z produkce firmy Eduard.

Jan Starý
SPL-Liberec
Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku pro recenzi.

 

Rubrika Eduard, Letadla - 1:72, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.