1/72 Supermarine Spitfire Mk.IXc (late version) – Eduard | fit test

30.6.2016 - 2 970 přečtení

70121_Spitfire_Mk.IXc_late_version_krabice_4_2016_TISK_KB

Před nedávnem jsem udělal náhled na novou stavebnici Spitfira. Nyní si ho postavíme...

Postavme si "sedminkového" Spitfira

Jan Starý


Název: Spitfire Mk.IXc (late version)
Měřítko: 1/72
Výrobce: Eduard
Kat. číslo: 70121


Kokpit

Začneme dle návodu kokpitem. Sedačka se skládá ze tří dílů. Jedná se o malé díly a jednoduše se dá ujet s geometrií. Sedačka má osičky, na které se má nasunout deska. Ta má menší otvory, než jsou osičky. Díry jsem lehce zvětšil a desku nalepil.


Slepená sedačka vytvořila "sáňky" do kterých se nasune podlaha. Místo pro nasunutí se muselo o pár desetin obrousit, aby bylo tenčí a sedačka šla nasunout bez použití síly a zároveň sedačka nikam nepadala. Dál jsem si připravil přístrojovou desku, žebro za pilotem a boky kokpitu.

Pokračujeme v kompletaci kokpitu. V návodu je popsán krok 1 a 2 ale krok kdy se má přilepit přepážka s palubní deskou již ne. Méně zkušené modeláře to může zmást. Budeme-li postupovat dle návodu, máme nalepit nejprve sedačku s podlahou, následně zadní přepážku a jako poslední krok vlepit přístrojovou desku. Ale ta tam už dát nejde. Správné pořadí kroků by dle mého mělo být: krok 1 - nalepit přístrojovou desku; krok 2 - vlepit sedačku s podlahou; krok 3 - vlepit zadní přepážku za sedačku.


U zadní přepážky a přístrojové desky je potřeba strhnout hranu dělící roviny formy.


Trup

Zasazení kokpitu do trupu je bezproblémové. Vše sedí jak má. Postačuje základní očištění vtoků. Zavření trupu je taktéž bezproblémové. Jen je třeba větší přesnosti při usazování dílu B9. Při přečnívání by špatně navazoval překryt motoru a přidělávali bychom si zbytečnou práci.


Křídla

Do spodní části křídla se vlepily díly šachet. Na každé straně čtyři a stačilo jen očistit díly v místech vtoku. Aby na šachtách nebyly vidět spáry mezi samotnými díly nebo mezi díly a křídlem, bude potřeba sáhnout pro nářadí, případně tmelu. Vrchní strany křídel neseděly úplně přesně. Musel jsem odstranit kolíček, protože křídlo nechtělo dosednout na spodní díl. Samotné díly jsem pouze vyštípl z rámečku a začistil vtoky.


Sestavení trup-křídlo

Trup jde do křídla velmi těsně. Je potřeba dát opravdu velkou opatrnost. Při vkládání jsem musel křídlo lehce "ohnout", aby trup zapadl kam má bez použití větší síly. Při zasazení vznikla malá mezera v přechodu křídlo-trup za náběžnou hranu, viz fotografie.


Kryty, křidélka, anténa,...

Vrchní i spodní kryt motoru sedí výborně. Horní motorový kryt je vylisován jako dvoudílný. Nevyhneme se nutnému tmelení. Zde je nutná opatrnost při následném  broušení, aby jsme moc nepoškodili okolní detaily - rychlošrouby a nýtování. Mezi trupem a vrchním krytem také vznikl schod. Tento schůdek je správně. Nenechte se zmást, některé muzeální kusy nemají žádný schod (viz foto), spíše plynulý přechod. Pokud schod nechcete, stačí při lepení přitlačit motorový kryt větší silou a je to.

Křidélka vyčnívají na měřítko 1/72 poměrně hodně. Přechod by neměl být téměř znát. Konce křídel mají nepatrně posunutou dělící rovinu. Na vrchní straně lícují dobře, ale na spodní se projevila v podobě škvíry.

Pro názornou ukázku jsem zahloubil křídlo a více zasunul křidélko.

U výfuků jsem pouze strhl nepatrný otřep z dělící roviny v místě lepení. Anténu a dvířka pilota není třeba rozebírat. Výrazný pant dvířek radiostanice by si zasloužil zmenšení.

Díly svislé i vodorovné plochy mají nepatrně posunutou dělící rovinu. U svislé to nevadí, protože se vsadí dovnitř. U vodorovných je nepatrná mezera. Tady bych zmínil příliš výrazné znázornění portů.

Kanóny na křídlech a kryty je potřeba zbavit lemu v dělící rovině. Následné nalepení na křídlo vyžaduje přesnost s vycentrováním.


Podvozek

U kol zvolil Eduard pneumatiky sestavené z dvou polovin, do kterých je vložen ráfek, tedy z každé strany jedna jeho část. V předešlých stavebnicích byly pneumatiky z jednoho dílu, proč tedy volil dvě poloviny? Ráfky si určitě zaslouží pozornost smirkového papíru pro strhnutí ostrých, nehezkých hran.

Podvozkovým nohám chtělo malinko srazit hranu v místě dělení formy. U ostatních dílů stačilo začištění vtoku, které stačilo i u dílů chladičů.


Vrtule

Všechny díly na sebe pasují. Na listech vidíme přechod dělící roviny forem, které je vhodné začistit.


Hotová stavebnice - Závěr

Sestavený model, pouze nastříkaný Surfacerem 1000. Model vyžaduje přesnost a pečlivost. Při opatrném začištění lepených spojů se nám žádné nýty neztratí. Výše zmíněné je klasickou modelařinou, která k tomuto koníčku patří. Jedná se o výbornou stavebnici a také start k dalším variantám, na které se budeme těšit.


Jan Starý
SPL-Liberec


Redakce ModelWebu děkuje firmě Eduard za poskytnutí vzorku pro recenzi.


Poznámka: Fotografie vypůjčeny z walkarounds.scalemodels.ru


Rubrika Eduard, Letadla - 1:72, Letadla - Stavební recenze | Bez komentářů

Komentáře

Napsat odpověď.

Musíte být přihlášeni, abyste mohli odpovědět.